Olomouc · od roku 1655

Historie
Špitálského bastionu

Tři století pevnostní stavby — od bastionového opevnění Ferdinanda III přes vojenskou pekárnu Marie Terezie až po kulturní areál dneška.

Vojenské opevnění Výstavba Provoz Zánik Současnost
1655

Olomouc prohlášena zemskou pevností

Opevnění

Císař Ferdinand III. prohlásil Olomouc pevností. Prvním velitelem jmenován plukovník Locatello de Locatelli, záhy odvolán pro zpronevěru. Spustila se vlna výstavby bastionového systému.

1656–1676

Stavba Špitálského bastionu

Výstavba

Pětiúhelníkový zemní val s cihelným armováním vybudován mezi ulicemi Dobrovského a Koželužskou. Název odvozen od blízkého Špitálu sv. Ducha. Součást obrany pod vedením maršála Raduit de Souches.

1742–1757

Tereziánská přestavba pevnosti

Opevnění

Po ztrátě Slezska rozhodla Marie Terezie o zásadní modernizaci. Olomouc se stala pohraničním opevněním první třídy dle Vaubanova systému. Špitálský bastion zůstal součástí obrany severní strany města.

1758

Pruské obléhání Olomouce

Opevnění

Pruská armáda Fridricha II. obléhala pevnost pět týdnů. Olomouc odolala — Špitálský bastion jako součást severního obranného prstence plnil svou funkci. Prusové se stáhli 2. července 1758.

1810–1814

Výstavba vojenské pekárny

Výstavba

Klasicistní dvoupodlažní budova vestavěna přímo do tělesa bastionu. Půdorys kopíruje pětiúhelník — odtud název Podkova. Masivní zdivo ~1 m, valené klenby, světlíky, pískovcová ostění. Kapacita zásobovala celou olomouckou posádku.

1886

Zrušení olomoucké pevnosti

Zánik

Moderní dělostřelectvo učinilo bastionový systém zastaralým. Opevnění bylo oficiálně zrušeno. Budova pekárny pokračovala v provozu pod vojenskou správou — zásobování vojska chlebem pokračovalo.

Výřez katastrální mapy Olomouce z roku 1891 s Vojenskou pekárnou (K. k. Militär-Backhaus)
Katastrální mapa Olomouce, 1891 — výřez s vojenskou pekárnou (K. k. Militär-Backhaus).
1924–1926

Demolice valů Špitálského bastionu

Zánik

Zemní valy a cihelné armování bastionu zbourány. Zůstalo pouze torzo — a samotná budova pekárny, jež přežila jako samostatný objekt. Na pravé straně se dochoval fragment hradebního valu s částečně klenutou chodbou.

Historická fotografie pekárny v Olomouci, pohled na nárožní budovu s mansardovou střechou
Pohled na bývalou vojenskou pekárnu před demolicí valů. Archiv NPÚ.
Historická fotografie dochovaného fragmentu hradební zdi s budovou pekárny v pozadí
Fragment hradebního valu s pekárnou v pozadí. Archiv NPÚ.
1997

Záplavy ukončily provoz pekárny

Zánik

Povodně zničily provoz pekárny po téměř dvou stech letech nepřetržitého pečení. Budova přestala sloužit svému původnímu účelu. Připomínkou zůstává i název sousední ulice Pekární.

2000–2010

Přelom milénia — počátek rekonstrukce

Výstavba

Po desetiletích chátrání začíná postupná obnova areálu. Nádvoří se otevírá veřejnosti, do prostorů se vrací první uživatelé — autoservisy, drobné provozovny, později kavárna a galerie. Krok za krokem se odkrývají historické vrstvy zdiva, kleneb a původních detailů.

Pohled na nádvoří Podkovy s renovovanou fasádou a stromky, počátek 21. století
Nádvoří po prvních zásazích — odkryté cihelné zdivo, nová dlažba.
Pohled na vstup do areálu s reklamní vlajkou AutoCont a zaparkovanými auty
Vjezd do areálu — první komerční nájemci.
Vnitřní nádvoří Podkovy s parkujícími auty, pohled na podkovovitou budovu
Pětiúhelníkový půdorys — odtud pojmenování Podkova.
Vnější pohled na budovu bývalé vojenské pekárny z Koželužské ulice
Vnější pohled z Koželužské — zachovaná klasicistní hmota.
21. stol.

Nový život — restaurace, galerie, hotel

Současnost

Objekt postupně přeměněn v kulturní a pohostinský areál. Zachována původní atmosféra: obloukové klenby, režné zdivo, pískovcové detaily. Zapsán jako nemovitá kulturní památka ČR.